KONTAKT

Městská část Praha-Dolní Chabry
Hrušovanské nám. 253/5
184 00 Praha 8
tel: +420 283 851 272
fax: +420 283 851 277
dchabry@dchabry.cz
datová schránka: ztib27j
IČ: 00231274 DIČ: CZ00231274

AKTUALITY

arr3Dopravní opatření v termínu 15.1. – 28.1.2018Odbor dopravních agend - Akce, které probíhají v termínu od 15.1. – 28.1.2018. pdf... ... arr3Výsledky hlasování za územní celek Praha-Dolní Chabry, Volba prezidenta republiky konaná ve dnech 12.01. – 13.01.2018arr3Volba prezidenta České republiky 2018, volební aplikacearr3Stavební akce s dopadem na dopravní provoz pro období 8.1.2018 – 21.1.2018Stavební akce s dopadem na dopravní provoz pro období 8.1.2018 – 21.1.2018 pdf ...... arr3Dopravní opatření v termínu 2.1. – 14.1.2018Odbor dopravních agend - Akce, které probíhají v termínu od 2.1. – 14.1.2018. pdf...... arr3Informační zpravodaj PID č. 01/2018 ... arr3Adventní provoz Kulturního centra, galerie a knihovny23.12. Otevřeno 24. - 26.12. Zavřeno 27. - 29.12. Otevřeno 30.12. - 1.1. ... arr3Svoz směsného a tříděného odpadu během vánočních a novoročních svátkůarr3Cesta k Ďáblickému hájiPrakticky jediná přístupová cesta do Ďáblického háje vede pro obyvatele Dolních Chaber pokračováním... arr3UPOZORNĚNÍ – SVOZ KOMUNÁLNÍHO ODPADUUPOZORNĚNÍ – SVOZ KOMUNÁLNÍHO ODPADU V pondělí 1.1.2018 nebude proveden svoz komunálního... arr3Opravy chodníkůDíky příznivému počasí pokračují práce na opravách místních komunikací a chodníků. Ve spolupráci s... arr3Víte kam odložit oleje ze smažených řízků a kaprů?Víte kam odložit oleje ze smažených řízků a kaprů? Ilustrační foto Málo kdo si dovede... arr3Změny v dětské ordinaci v Dolních ChabrechZměny v dětské ordinaci v Dolních Chabrech Spořická 300/58 233 544 420 praktický lékařpro... arr3Volba prezidenta republiky 12. a 13. ledna 2018 Volba prezidenta republiky Rozhodnutím Předsedy Senátu Parlamentu České republiky ze 23.... arr3Opravy místních komunikacíV minulých dnech pokračovaly práce na opravách komunikací ve správě Městské části Praha – Dolní... arr3Likvidace černých skládekLikvidace černých skládek   Dnešního dne proběhla likvidace dvou černých skládek na severním... arr3MOBILNÍ OBCHODNÍ KANCELÁŘMOBILNÍ  OBCHODNÍ  KANCELÁŘ Pražské plynárenské, a.s.   Termíny přistavení: -        dne... arr3Tříděný odpadSběrné nádoby na kovové obaly Na vybraných stanovištích se zkušebně objevily nové sběrné nádoby... arr3Hřbitov po nedělní vichřiciNásledky nedělního řádění větru se nevyhnuly ani chaberskému hřbitovu. Spousta spadaných větví a v... arr3Sportovní hřiště při ZŠSportovní hřiště při ZŠ Rekonstrukce sportovního hřiště při ZŠ Spořická úspěšně... arr3Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny 2017 Obec: Praha-Dolní Chabry        ... arr3Černé skládkyMěstská část podala v souvislosti s dvěma černými skládkami v oblasti cesty do Veltěže  trestní... arr3Noční linka 913 poprvé v Dolních ChabrechNoční linka 913 poprvé v Dolních Chabrech   Od 8. října bude zahájen provoz pravidelné noční linky... arr3Poptávka na dodavatele prací – opravy místních komunikacíPoptávka na dodavatele prací – opravy místních komunikací   MČ Praha – Dolní Chabry hledá... arr3Metro "S" aneb nový železniční tunel pod PrahouJménem organizace ROPID si Vás dovoluji informovat o akci Metro S aneb nový železniční tunel pod... arr3Kolaudace náměstí BeranovKolaudace veřejných prostor komerčního centra Beranov Dne 22.8.2017  se uskutečnila kolaudace... arr3Podání námitek MČ k Územnímu řízení na stavbu „ Nové Chabry F a G “Městská část Praha – Dolní Chabry podala na základě návrhu Stavební komise Rady MČ... arr3Paralelní dráha na letišti Václava Havla - Podnět k zahájení přezkumného řízení ... arr3Čistou stopou Prahou aneb nejen auty přepraven jest člověk Čistou stopou Prahou aneb nejen auty přepraven jest člověk Na kole, pěšky, eko vozidly nebo třeba... arr3Na kole Prahou - nová cyklonavigace, která pomůže jezdit bez obav Aplikace Na kole Prahou chce v kombinaci informačních, motivačních a komunitních funkcí pomoci... arr3ARCHIV AKTUALITarchiv aktualit naleznete zde......

» HISTORIE CHABER
Historie Dolních Chaber

Dolní Chabry archeologické
Historie Dolních Chaber se počítá od doby daleko předcházející 11. století, dobu výstavby prvního Chaberského kostela. Pro její poznání je nutné vrátit se několik statisíců let nazpátek.

Doba kamenná - nejstarší paleolit (2,5 mil. let - 700 tisíc let před Kristem)
Dolní Chabry se rozkládají na severní hranici Prahy. Zde byly objeveny ojedinělé náznaky osídlení. Svědectví vydala cihelna pana Malínského, rozkládající se kdysi za hřbitovem, na severním konci ulice Pod Zámečkem, ukrývající ve svých sprašových hlínách soubor kamenných kulovitě opracovaných nástrojů „do ruky" a sekáčů, zhotovený z buližníkových valounů. Vše ostatní nesoucí jasné stopy po opracování člověkem, nepochybně hojnější výrobky ze dřeva, kůží, kostí, šlach a dalších materiálů podléhajících zkáze, to vše zaniklo. Zůstal jen kámen, který dal prvnímu období člověka jméno - doba kamenná.

Rozkládalo se v místě pískovny pana Malinského sídliště prvních lovců? Pravděpodobně ne. Veškeré nalezené kamenné nástroje byly v druhotném uložení. Do Chaber se ze zaniklých osad dostaly geologickými pohyby během dlouhých statisíců let.

Mohl v místech cihelny pana Malinského člověk paleolitu nacházet svoji obživu, lovit zdejší zvířata pro maso, kůži, šlachy a tuk, potřebné pro jeho žití a přežití? Ano, mohl. Během těžby cihlářské hlíny byly nacházeny kosti mamutů, kel v dochované délce 1 metru, mamutí stoličky a kosti dalších pleistocéních zvířat, srstnatých nosorožců, bizonů, sobů a rovněž vlků.

Doba kamenná - střední paleolit (700 tisíc let - 250 tisíc let před Kristem)
Východně od silnice do Zdib, v Ústecké ulici, asi 300 m severně od obce, byly ve výkopu pro plyn objeveny kamenné nástroje zhotovené z valounů buližníků a křemene. Jejich povrch nese silné obroušení větrem. Na místo svého objevu se dostaly samovolně, během desetitisíců let po zániku osad, ve kterých byly používány. Kde se tyto osady rozkládaly, není prozatím známo.

Mladší doba kamenná - neolit - kultura s vypichovanou keramikou (4800 - 4500 před Kristem)
Období se nese ve znamení prvních zemědělců, usazujících se trvale na jednom místě, pěstujících obilniny a zhotovujících první keramiku. Osada lidu s vypichovanou keramikou, název je odvozen od výzdoby keramiky řadami vpichů vytvářejících ornamenty, zcela výjimečně i obrys lidské postavy, se rozkládala někde v obci. Jámy s keramikou byly odkryty v roce 1926. Přesná lokalizace upadla do zapomnění a dnes se již neví, kde to přesně bylo.

Pozdní doba kamenná - eneolit (4500 - 2300 před Kristem)
Období se neslo ve znamení pokročilého zemědělství, které podpořil vynález oradla a kola a zvládnutí umění tavby mědi a výroby prvních měděných předmětů, šperků a nástrojů.

Člověk eneolitu vyhledával v Chabrech pro svůj život především prostor budoucích cihelen. Beranova cihelna se rozkládala východně od ulic Dopraváků a V Kratinách. Lid kultury zvoncovitých pohárů 2450-3900 před Kristem (názvy kultur jsou odvozeny od charakteristické keramiky, jejího tvaru, nebo výzdoby) zde pohřbíval své mrtvé. Hroby byly zničeny bez dokumentace ve 30. letech 20. století. Zachovaly se pouze keramické nádoby a kamenné zbraně, hroty šípů a úštěpy.

Malinského cihelna byla místem osídleným lidem kultury nálevkovitých pohárů 3900-3500 před Kristem a lidem kultury s kanelovanou keramikou. Ten zde po sobě zanechal hospodářské jámy a jeden kostrový hrob.

Lid eneolitu však osídloval i další plochy budoucích Chaber. Osada lidu kultury nálevkovitých pohárů se rozkládala také v místech Perštejnské ulice. Z blíže nelokalizovaných míst v obci jsou doklady osady řivnáčské kultury (3300-2900 před Kristem) a čtyři hroby kultury se šňůrovou keramikou (2850-2450 před Kristem).

Doba bronzová (1300 - 700 před Kristem)
Doba bronzová, během které člověk zcela zvládnul zpracování barevných kovů, mědi a cínu a výrobu bronzu se do dějin Chaber zapsala jak svou starší, tak i mladší fází.

Dokladem osídlení Chaber ve starší době bronzové je pohřebiště únětické kultury (nazvané podle vesnice Únětice) odhalené během archeologického výzkumu ve Žďárské ulici. Jen těžko si lze představit, že se zde rozkládalo mohylové pole s uměle navršenými mohylami, pod kterými byly ukládány ostatky doprovázené keramickými nádobami a předměty osobní potřeby z bronzu. Během staletí intenzivní zemědělské práce se násypy mohyl zcela ztratily. Hroby však přetrvaly až do doby, kdy byla na místě pravěkého pohřebiště zahájena výstavba rodinných domů.

Doklady osídlení mladší doby bronzové, knovízské kultury, dle vesnice Knovíz na Slánsku, jsou z prostoru Malínského cihelny. Další sídliště s jamami bohatými na keramický odpad a výrobky z bronzu se nacházelo v Ústecké ulici, v úseku mezi Spořickou a Prunéřskou ulicí. Třetí sídliště bylo zachyceno také při stavbě garáží u obecního rybníka a v Bolebořské ulici.

Starší doba železná (700 let před Kristem - 4. století před Kristem)
Doba železná se nese ve znamení výroby železa a zhotovování železných výrobků. Rozvinulo a zdokonalilo se hutnictví i kovářství. Ze železa se zhotovovaly nástroje denní potřeby, zbraně, šperky i kultovní předměty.

Doba železná zanechala v Chabrech jak svá sídliště tak i pohřebiště. Osada bylanské kultury starší doby železné se rozkládala v prostoru Malínskeho cihelny. Další osada se rozkládala v místech ulic Pod Václavem, Dvořákova a Libochovická. V pozůstatcích domů a jam se našla keramika, stolní i užitková, nástroje z kostí a keramické přesleny využívané při výrobě nití. Pohřebiště lidu Bylanské kultury se rozkládalo v místech ulice Do Rybníčků.

Mladší doba železná - Kelti (4. století - konec 1. století před Kristem)
Období nese ve znamení dokonalého zpracování železa, barevných kovů a výroby keramiky na hrnčířském kruhu. Keltové začali jako první na našem území používat platidla.

Přítomnost Keltů je doložena i v Chabrech. O jejich životě nás informuje nález jejich obydlí v ulicích Doksanská a V Americe a U Rybníčku s nálezy keramiky a výrobků ze železa. Také zde ukládali své mrtvé k věčnému spánku, což dokládá hrob ženy odkrytý v Doksanské ulici. Za svého života nosila bronzový náramek s pečetítkovými konci, který ji byl dán i na cestu na onen svět. Z blíže nelokalizovaných míst Chaber jsou další keltské nálezy, části opasků, spony a bronzové kruhy.

Doba římská (1. století - 4. století po Kristu)
Období, kdy se na území Čech usazují germánské kmeny Markomanů, je ve srovnání s předcházejícím obdobím v jistém smyslu obdobím úpadku. Keramika je opět zhotovována v ruce. Hradiště jsou opuštěna a osídlení směřuje na rovinné polohy, kde vznikají rozsáhlá sídliště. Germánští bojovníci se nechávají najímat do římské armády ve které bojují i vůči vlastním soukmenovcům. Jako odměnu, žold, kořist či dar, si do své vlasti, do Čech, přivážejí římské výrobky, nádoby z kovu, spony a také potraviny - víno - v nádobách zhotovených na kruhu.

První germánský hrob, žárový, byl v Chabrech objeven v roce 1868 v cihelně pana Špinara. Popelnice obsahovala vedle spálených lidských kostí také železný meč, bronzové udilo koňského postroje a bronzovou sponu, spínadlo oděvu. Další dva kostrové hroby byly objeveny v bývalé Hudečkově zahradě ve Spořické ulici (1952) a v Údlické ulici (1994). První pohřbená žena měla ve své výbavě dvě bronzové spony a náhrdelník ze sklených a jantarových perel, bronzových kroužků a vědérkovitých závěsků. Účes nebo šat ji spínala bronzová jehlice. Druhá pohřbená žena, jejíž hrob byl vyloupen, měla šat zdobený sponou. Doklady germánské osady se podařilo doložit nad Krbickou ulicí a pod Hrušovanským náměstím. Cizím římským výrobkem nalezeným v Chabrech, snad v areálu germánského sídliště, je mince císaře Proba (276-282).

Stěhování národů (5. století - 6. století po Kristu)
Následující doba stěhování národů se nese ve znamení velkých kmenových posunů. Na území Čech se opět objevuje keramika zhotovovaná na kruhu, jak cizí, římská, tak i domácí. Prozatím jediným dokladem osídlení během stěhování národů je sídlištní jáma zachycená v prostoru ulic V Americe a U Rybníčku v letech 1995 a 1996. Obsahovala keramiku a doklady výroby nití - přeslen.

Slované
Přítomnost Slovanů v Chabrech objevujících se na území Čech po polovině 6. století prozatím potvrzují jenom ojedinělé nálezy, pocházející pravděpodobně z hrobů odkrytých na jižním okraji Horních Chaber, keramická mísa, a na Malínského cihelně, nebo mezi východní zdí hřbitova a úpatím Červeného vrchu, bronzové záušnice zdobící původně vlas slovanských žen. Oba nálezy spadají do let 950-1150 po Kristu. Raně středověké hroby byly odhaleny i u kostela Stětí sv. Jana Křtitele, kde se pohřbívalo od 11. století až do počátku 20. století. Pohřbení v hrobech z 11. století měli bronzové záušnice a náramky ze sklených a fluoritových korálků.

ODZhM