Myslivecké jaro a desatero o divokých prasatech

I když letos přichází jaro opožděně a jaksi váhavě, nakonec jistě přijde se vším, co nás na něm těší. Nová svěže zelená tráva, kvetoucí rané květiny a keře, rašící listy a květy na stromech. S tím přichází v přírodě období, kdy se rodí nejvíce mláďat jak lovné zvěře, tak ostatních zvířat a ptáků. A právě v této době je třeba, aby se všichni návštěvníci chovali v přírodě velice ohleduplně. Aby nenechali své psy volně pobíhat, pohybovali se pokud možno po vyznačených cestách a při nálezu nějakého mláděte se jej nedotýkali. Téměř nikdy se nejedná o opuštěné mládě, ale o zcela přirozenou situaci, kdy se matka trvale nezdržuje u mláděte, aby jej nevystavovala nebezpečí ze strany predátorů, ale přichází jen k jeho nakojení.

Pro myslivce přichází v tomto období pravidelné každoroční sčítání zvěře, vyčištění a dezinfekce krmných zařízení po dlouhé zimě a zvýšená ochrana lovné zvěře tlumením zvířat škodících myslivosti. Patří sem též budování pachových ohradníků podél silnic. 

Když již byla zmínka o mláďatech, tak i selata černé zvěře se nejvíc rodí od března do května, i když se objevují též letní či podzimní vrhy. K těm dochází v případě, že bachyně o selata přijde či u mladé samičí zvěře, která se do chrutí připojuje později. Z toho vyplývá, že černá zvěř se svojí plodností a vitalitou zabydluje honitby v celé ČR, včetně té naší. Projevuje se to škodami na honebních i nehonebních pozemcích, úbytkem drobné zvěře a větší pravděpodobností setkání lidí s divokým prasetem při vycházkách do přírody či střetem motorového vozidla s touto zvěří. Členové našeho Mysliveckého spolku Zdiby – Klecany se intenzivně věnují odlovu černé zvěře, a to jak individuálně na čekané či šoulačkou, tak při společných naháňkách. V uplynulém mysliveckém roce, tj. od 1. dubna 2020 do 31. března 2021 bylo odloveno celkem 102 kusů, což je o cca 40 % více než před rokem. Zásady chování lidí při soužití s černou zvěří jsou uvedeny v přiloženém desateru.

Ing. Jindřich Trpák

Desatero o divokých prasatech

1. V přírodě má své místo divoká zvěř stejně jako lidé.
2. Černá zvěř nemá v naší honitbě přirozeného nepřítele, a tak se s ní můžete setkat všude.
3. Černá zvěř je velice přizpůsobivá, odolná, všežravá a se značnou reprodukční schopností, a tak se její stavy obtížně regulují.
4. Černá zvěř je přirozeně plachá a člověku se raději vyhne. Nebezpečná může být je-li zraněna, cítí ohrožena nebo brání selata.
5. Při setkání s divokým prasetem zachovejte klid, hlasitě hovořte, případně zpívejte či pískejte, vraťte se a nechte jej odejít.
6. Majitelé psů by neměli nechat své čtyřnohé miláčky volně běhat, aby se nedostali do kontaktu s prasetem.
7. Nelákejte divoká prasata do blízkosti lidských obydlí vyvážením biologického odpadu za plot či na nevyužívané parcely. Tím se budete chovat ohleduplně i ke svým sousedům.
8. K zabránění škod na soukromém majetku nejlépe poslouží plot s důkladnou betonovou podezdívkou, nebo plot z částečně do země zapuštěných kari sítí (betonářská ocel).
9. Podle zákona lze odlov divokých prasat provádět pouze na honebních pozemcích. Na nehonebních pozemcích jen výjimečně, za zvláštních podmínek a s povolením orgánu státní správy na úseku myslivosti.
10. Při střetu dopravního prostředku s černou či srnčí zvěří volejte Policii ČR. Ta vyzve uživatele honitby, aby sraženou zvěř odstranil a zároveň vyhotoví protokol o nehodě pro případné jednání s pojišťovnou. Zvěř si nesmíte přivlastnit, jednalo by se o trestný čin pytláctví.